III. obnova Orla

Naše župa po III. obnově Orla

Od zastavení činnosti Orla v roce 1948 a jeho zrušení výnosem Národní bezpečnosti ze dne 15. června 1950 uplynulo téměř půl století.

V orelském prostředí bylo obnovení činnosti Orla dnem svátečním. Funkcionáři župy začali vyhodnocovat nejvhodnější formy činnosti v nových společenských podmínkách. Stejně tak jednoty naší župy nabíraly rychle „třetí dech“. Jako jednu z prvních akcí lze uvést konáníI. ročníku „Moutnického silničního běhu“ – jako memorialu zahraničního odboje.

Nelze nevzpomenout z těch mnoha zatčených a odsouzených alespoň ty z naší župy, kteří byli po památné pouti na Sv. Hostýně 28. – 29. 1948 zatčeni a uvězněni.

Byli to:
František Morávek z Bílovic na 14 let *1913 †1998
Antonín Ondráček ze Sivic na 10 let *1918 †1975
Jakub Drkal z Bošovic na 3 roky *1909 †1991

Dalším z nich byl i pan Milan Havlín z kuřimské jednoty Orla. Politický vězeň, který se svojí rodinou emigroval do Kanady. Zahradní architekt a spisovatel. Svoje životní příběhy sepsal a při návratech domů prezentoval na různých besedách. Jako memento všem, kteří nezažili …Vyjímáme část článku z časopisu Orel z roku 2001, který napsala stávající starostka župy Ing. Macková pod názvem „Vlečen pod šibenici“. K napsání ji inspirovala emotivní beseda nad právě dopsanou knihou Cesty do exilu.

„… Myslím si, že příběhy skutečných hrdinů jako je Milan Havlín, by neměly být utajeny hlavně nám, mladším lidem. Je totiž velmi snadné zapomenout. Po přečtení knihy budete jistě jinak nahlížet na hlasy některých lidí … … Však ono tenkrát nebylo zase tak špatně … Zajímejme se, naslouchejme lidem, kteří mají co říci, protože přes jejich skromnost by nám mohly zůstat pravdivé příběhy utajeny. Je na nás, abychom nezapomněli …“

Sám autor ke knize dodává:
„Knihu Cesty do exilu jsem napsal pro mladou generaci, aby se dozvěděla, o čem jim ani v hodinách dějepisu dodnes nepovídají, aby se vědělo, že lidé byli komunisty zavíráni a trestáni přesto, že nic proti nim nedělali, ale že byli takoví, kteří proti nim bojovali a v boji pokračovali i v jejich věznicích a nikdy nebyli poraženi. Protože bojovali naplněni vírou, nadějí a láskou … Ale hned mě napadla myšlenka – a budou vůbec vědět, že tato kniha existuje?“

S manželi Rozprýmovými z Újezda u Brna, kteří dali postavit tento pomník uprostřed Boží přírody, se sjednocujeme s textem vyrytým do žulového podstavce:

CHVÁLA KRISTU
ZA OBNOVENÍ ČINNOSTI ORLA
1990